2020: Spokojené srdce a klidná mysl

2020. Nádherný kulatý rok.

Chci si tu sepsat, co si pro sebe v tomto roce přeji. Každý rok si to dávám dohromady a díky poctivému uzavření loňského roku a zpomalení mi došlo, co si přeji v tomto roce.

A na začátku ledna jsem díky krásnému tanečnímu workshopu s Guyem Barringtonem v jurtě u Šárky, kterou mám jen pár kroků od domu, svou vizi dostala více do těla. A to já potřebuji. Mám silnou mysl, která toho umí hodně vymyslet a občas zapomínám na tělo. To je naštěstí velmi zdravé a silné a má se mnou neskutečnou trpělivost;).

A tak se zrodila má vize. A kroky k ní.

A teď na konci února jsem tento dlouhý článek dopsala. Je to velmi zajímavé se vrátit po měsíci k lednovému seznamu. Kdybych jej teď tvořila, tak bych možná nějaké věci vynechala, ale ctít tu lednovou Áju a její nadšení, takže to nechám tak, jak jsem to v lednu stvořila;).

Pěkné je, že něco se už stalo, něco je za dveřmi a na něco ještě čekám. Proč by ne, mám ještě 10 měsíců;).

Vize 2020: Spokojené srdce a klidná mysl

V rozhovoru s astrologem jsem slyšela, že tomuto roku vládne Kozoroh a ten je spojený se zemí a materií. A kovová Krysa je prý taky o hmotě. Krásně mi to ladí s tím, co si pro sebe přeji. Tak jdeme na to, třeba se v tom inspirujete.

DÁT SI DO POŘÁDKU TĚLO A PEČOVAT O NĚJ

1. Diastáza a pánevní dno
2. Reconnection
3. Kurz Norbekova
4. Preventivní prohlídky
5. Naladěný praktický lékař
6. Přestat kojit v noci
7. Dostatečně pít
8. Jíst více ořechů a semínek
9. Pokora před zelenáči
10. Ven, ven, ven!
11. Cukr-free

SPOKOJENÉ SRDCE & KLIDNÁ MYSL

1. Můj bucket list
2. Vytvořit zahradu
3. Harmonie domova
4. Umění zastavit se a blbnout s Ellou
5. Tolerance
6. Mít hotovo a nenechávat věci vyhnít
7. Pracovní minimalismus
8. Psát
9. Povedená partička
10. Spokojená setkávání
11. Korálky, peříčka, barvy, …
12. Čas jen tak
13. Dát tomu ještě šanci?

Trochu se k tomu rozepíšu. Pro sebe, pro vás, pro inspiraci, pro svůj „coming out“ a tím pro motivaci ke splnění;).

Diastáza a pánevní dno

Po těhotenství a porodu mi zůstaly dva nechtěné dárky – diastáza a povolené pánevní dno. Vlastně už po šestinedělí jsem si říkala, že bych s tím měla něco udělat. A tenhle rok to konečně udělám – po 2 a kus letech;).

Diastáza je rozestup břišních svalů, ke kterému dochází vlivem těhotenství, tím jak bříško roste. Někdy se to po porodu vrátí, někdy ne. Prý to má tak 80 % žen. Moc se o tom nemluví a mě napadá, že bych o tom mohla sepsat článek.

Jak taková diastáza vypadá?

Prostě takové vyvalené břicho a když já to svoje zatnu, tak ve střední linii mám rozestup na jeden prst (když tam zatlačím). A jelikož bych chtěla být zase někdy těhotná, tak si to chci dát do pořádku, protože každým těhotenstvím se to horší.

Začala jsem chodit na cvičení do Pohni s Lety k úžasné Elišce Lechnerové. Mám za sebou téměř půlku kurzu a jsem nadšená. Pánevní dno je na tom za pár týdnů cvičení mnohem líp. Asi nejvíc z toho, že v tomto tématu konečně něco dělám. Cvičení je to podivuhodné, je to hodně o mikropohybech, takže to vypadá, že ležím a nic nedělám, ale vnitřní svaly břicha makají;).

A povolené pánevní dno?

O tom se mluví snad ještě míň. Bylo pro mne úlevné, když na jednom mateřském sdílení jsem slyšela od kamarádky, že pokud chce jít se synem skákat na trampolínu, tak se musí před tím dojít vyčurat, aby se nepočurala.

Aha! Teď se veřejně přiznávám, že to mám taky a rozhodně tohle do svého života nepotřebuji. Protože hodně ráda skáču;).

A podle sdílení ostatních žen to je s každým dalším porodem horší a horší. Ale i s tímto se dá něco dělat – cvičit! Tohle se fakt neodmedituje;).

Reconnection

Reconnection je to způsob harmonizace sebe sama. Narazila jsem na to díky naší šamance Seraphině, která bydlí v jurtě kousek od nás. Šla jsem k ní dvakrát na sezení a měla jsem z toho silné prožitky vnímání těla a hodně se mi ulevilo i ve vztahové oblasti.

Já občas svá zásadní rozhodnutí v životě moc do hloubky nepromýšlím, prostě mi to přijde jako dobrý nápad, a tak to udělám. Než jsem stihla dopsat tento článek, tak jsem se nechala do této techniky zasvětit (pěkně na Hromnice) a pořád mi to přijde jako dobrý nápad, je to fajn pocit cítit se napojená;). Těším se na další prohlubování a napojování;).

Kurz Norbekova

Tak o tomhle jsem přemýšlela už několik let. Tak osm. Nejdřív jsem četla jeho knihu Jak se zbavit brýlí a nadchlo mě to. Jenže jsem moc nechápala ta cvičení, tak jsem je přestala dělat. No a na konci roku na mne vykoukl březnový kurz v Praze a já si řekla, že teď je ten správný čas a přihlásila jsem se.

Mám od roku 2009 vylaserované oči, měla jsem před tím hodně dioptrií. No a postupně se mi zrak horší. A já chci zase vidět jako ostříž. Díky cvičení a vnitřímu nastavení těla a nálady se oči zlepší. Těším se na to moc!

Preventivní prohlídky

Tohle jsem odkládala taky dlouho. A už mám splněno! Juch!

Mám na těle hodně vystouplých pih a znamének a moje mamka mě pořád straší, že mohou být zhoubné. A mě to stašení štve, tak jsem si je nechala na začátku ledna zkontrolovat a mám klid. To je k nezaplacení. Taky jsem odkládala návštěvu u gynekologa, páč se má doktorka odstěhovala a já jsem k chlapovi jít nechtěla. Ale řekla jsem si, že to zkusím a bylo to cajk a já mám splněno a zkontrolováno, že jsem zdravá!;-)

Naladěný praktický lékař

Psát si tyhle cíle je fakt super, protože mě to motivuje hejbnout zadkem a splnit je. Takže jsem si konečně našla praktickou lékařku a chystám se k ní na prohlídku po mnoha letech. No, jsem zdravá, tak jsem to nepotřebovala. Ale ráda ybch si nechala udělat podrobné rozbory krve, včerně vitamínu D a dalších ukazatelů. Proč? Protože 2,5 roku kojím a ráda bych věděla, jak jsem na tom.

Přestat kojit (v noci)

Než jsem stihla dopsat tento článek, tak se mi to změnilo. Přeji si nejen se konečně vyspat celou noc, ale hraji si s myšlenkou, že je už čas přestat kojit Ellu úplně. Ráda bych to ale udělala způsobem nenásilným a příjemným pro obě.

Dostatečně pít

Banalita? Jo, ale dělá obrovský rozdíl v energii. Máme konečně doma filtr – reverzní osmózu a konečně mi naše voda z vrtu i chutná. To se pak dodržuje pitný režim radostněji. Nicméně bych na to ráda myslela přes den a nedoháněla to večer.

Jíst více ořechů a semínek

Na jednom zahraničním online kongresu jsem slyšela výsledky velmi zajímavé studie. Srovnávali zdravotní stav masožravců, kteří jedli k masu i ořechy a semínka a vegetariánů, kteří nejedli dostatečně ořechů a semen. A víte co? Ti masožravci semínkoví byli na tom zdravotně lépe! Mazec, že?

No, ony ořechy a semínka obsahují zdravé tuky – nenasycené omega kyseliny, které potřebuje celé naše tělo, ale třeba i střevní mikrobiom. Potřebuje to i mozek pro správné fungování.

A navíc, každý ořech i semínko v sobě skrývá potenciál celé rostliny či stromu. Kolik potenciálních stromů jste dneska snědli vy?

Pokora před zelenáči

Ječmen a chlorellu jím už 8 let. Zvykla jsem si na vyšší úroveň energie, lepší imunitu, být zdravá. A taky jsem to začala flákat a to hned vidím, jak mi jde imunita dolů. Já se vám přinám k jedné věci – nejsem na sebe superpřísná v jídle. Vlastně ani přísná. Jím úplně běžně a obyčejně. Ale mám k tomu ty své zelené pomocníky, díky kterým mé tělo zvládne občasné hřešení.

V půlce března se se svou sítí chystám na intenzivní zelenou očistu. Už teď se těším, jak si zasytím tělo zelenou vlnou.

Ven, ven, ven!

Hele, bydlíme u lesa, takže nemám žádnou rozumnou výmluvu, proč tam nebýt každý den. Nebo na těch velkých loukách. A zvlášť když vím, jak moc mi to dělá dobře na duši i na těle. Cílem je zahodit počítač a mobil a jít ven.

Cukr-free

Být totálně cukr-free mě začalo zajímat před pár měsíci. A tento rok si To přeji dopřát. Kdy a na jak dlouho? To ještě nevím, nebudu to tlačit, věřím, že budu přesně vědět, kdy do toho jít. Přeji si zjistit, jak moc závislé je mé tělo, o kolik budu mít víc energie a jaké to prostě je.

A jak na spokojené srdce a klidnou mysl?

Já jsem Střelec, mám silné vnitřní pnutí pořád něco dělat nebo vymýšlet. Jen odpočívat mi není moc vlastní a opravdu se to musím učit. Takže klidná mysl je pro mne opravdu výzva;).

Chci si stvořit svůj bucket list, tedy seznam přání na jaro-léto-podzim-zimu. Jak?

Prostě se zamyslím, co mi dělá dobře, co chci v daném období zažít a na co pak v běhu času zapomínám.

Takže třeba na jaře bude v seznamu cvrnkání kuličkami, výlet do botanické zahrady v Praze, oslavit dětské Velikonoce s přáteli a určitě zasadit osení a vyzdobit dům a namalovat vajíčka, udělat první jarní oheň.

A v létě rozhodně celodenní koupačky  a pojídání melouna, udělat si minipuťáček Brdy aj s Ellou, dělat zpívací ohně u nás na zahradě. Máte také svůj bucket list?;-)

Vytvořit svou první vlastní zahradu

Jak víte, na podzim jsme se přestěhovali do Brd. Více než na dům jsem se těšila na vlastní zahradu, takže už rok mám permakulturní plán naší zahrady od kamarádky Lili a bylo mi vloni moc líto, když se ukázalo, že zahradu budu zakládat až na jaře 2020. Nu což, všechno má svůj správný čas a já se těším na své ruce od hlíny. Držte mi palce, zatím se to zahradě vůbec nepodobá, Shrek by si u nás mohl udělat blátivé jílovité lázně;).

Harmonie domova

Nová kvalita, která ke mne přišla na workshopu v jurtě. Věřím tomu, že se náš vnitřní svět zrcadlí venku a naopak. A když v sobě chci mít klidnou mysl, mnohem lépe se mi to žije v uklizeném domě. Je to krásný a dospělý pocit mít svůj vlastní dům;).

Umění zastavit se a blbnout s Ellou

Pak je ona spokojená a já taky. Jde mi to úplně lehce, když nemám v hlavě nějaký plán či cíl, co dalšího chci či potřebuji splnit. A to se mi moc často neděje, protože celkem dost pracuji, ráda studuji, rodí se mi v hlavě nápady na nové přednášky, na nové články a mou výzvou je popasovat se s momentálním nedostatkem času na toto tvoření. Takže můj lék je pouštět a pouštět a uvedomovat si, že tento čas s Ellou je větší priorita než (sorry) článek, který můžete číst.

Tolerance

Ke svým slabostem a nedokonalostem, k partnerovi a k jeho jinému vnímání světa a priorit, ke svému okolí, sousedům, rodině. Tolerance není nikdy dost. Ale čím mám klidnější mysl a spokojenější srdce, tak se mi to daří lépe.

Mít hotovo a nenechávat věci vyhnít

Jo, to já umím. Občas jsem takový pštros strkající hlavu do písku. Hlavně, když se mám vůči někomu vymezit, říct ne či jít do konfrontace, tak se mi moc nechce a nechávám to někdy vyhnít.

Ale na konci loňského roku jsem si řekla, že chci mít hotovo a fakt jsem odpověděla na všechny maily, dodělala závazky a měla jsem zero inbox! Neuvěřitelné! A velmi účinné na klidnou mysl a spokojené srdce. Takže tohoto jen houšť!

Pracovní minimalismus

Vždycky jsem byla zvyklá hodně (a ráda) pracovat a mít práci vysoko na svém žebříčku hodnot. Ale čím jsem starší a mám rodinu, tak už není tak únosné jet jak buldozer a pak padat na hubu. Takže jsem si po loňském přednášecím podzimu řekla, že letos to chci jinak – budu minimalizovat! Moje priority jsou jasné – Ella a rodina, práce v Green Ways, přednášení, blog. Takže jsem se rozhodla, že udělám jen 4 velké přednášky a zvýším cenu. A ono to funguje;).

Psát

Možná si to trochu odporuje s předchozím bodem, ale ano, chci víc psát. Jak jsem psala v předchozím článku, rozhodla jsem se psát více pro sebe, protože jinak mne paralyzuje touha po správnosti a dokonalosti (že by syndrom (nejen) zdravotníků udělat všechno správě a znát všechno?).

Povedená partička

Já mám v sobě od malinka touhu být v partě a bandě. A totéž chci dopřát Elle. Přeji si pro ni vytvořit povedenou partičku dětí a maminek, kde se budeme navzájem přijímat a příliš nehodnotit, jak kdo vychovává své dítě, kde budeme jezdit na výlety a potkávat se. Krásné je, že se to už tvoří. Jak jsem déle na Berounsku, tak se začínají tvořit nová i staronová přátelství.

Tohle rozhodně přinese spokojené srdce mne i Elle;).

Spokojená setkávání

A tu bandu si chci vytvořit i pro sebe. Už jsem za svůj život měla několik tlup, kam jsem patřila. Jsem holt človek tlupový a je mi v tom dobře. Řekla jsem si, že půjdu svému štěstí naproti a budu u nás na nové zahradě pořádat setkávání. Miluji oheň, zpívání s kytarou, povídání i mlčení a čučení do plamenů nebo na hvězdy. A dobré jídlo k tomu v dobré společnosti.

U našeho domu jsem měla vizi, že to bude místo setkávání, ve světnici u velkého stolu nebo venku na zahradě. Průtokáč;) (přijdou nečekaně), propojovač (miluji lidi seznamovat a navazovat na sebe), povídač (miluji lidské příběhy), zpomalovač (u nás u lesa to snad ani jinak nejde). A tak se staň.

Korálky, peříčka, barvy, …

Od malinka miluji tvoření rukama. Začalo to háčkováním řetízku s tetou, pak přišly bavlnky a vyšívání, korálkování, malování a teď to pokračuje mánií s peříčky a peříčkovými naušnicemi;).

Víte, kolik naušnic potřebuje žena? Ještě jedny:-).

Tato činnost v žebříčku důležitostí většinou stála až úplně dole. Přeji je důležitá nejdřív práce. Jenže pak jsem se k tomu většinou ani nedostala. A to chci letos změnit. Dát své tvořivosti prostor a uznání.

Čas jen tak

Tak tohle je pro mne velká výzva. Jen tak si sednout na gauč a dát si své dokonalé kapučíno. A nebo s čajem na budoucí lavičku na zápraží. Vím ale, že mi to dělá opravdu dobře na duši a o to mi letos jde. I toto je nový zvyk, ochablý sval, který je nutno posilovat, aby se to mohlo stát jednoduchostí a samozřejmostí.

Dát tomu ještě šanci?

Několik let si přeji začít s jógou a co jsem s Michalem, výborným kuchařem, tak i více vařit. Letos pouštím tento tlak na sebe a uvidím, co se stane. Třeba vůbec nic a mě bude fajn. A nebo přijde touha vařit a půjde to samo;).

No s tím vařením. Mě to přijde jako ztráta času vařit, když Ella spí, protože je tisíce jiných zajímavejších věcí, které si přeji dělat (viz výše). Ale jo, někdy mě to baví, ale nemám ráda, když se to ode mne očekává.

Milý Vesmíre, vidíš to? Tak se staň, prosím tě! Díky, Ája

PS: Uff, je to dlouhý článek a pořádný výčet. A nedala jsem sem ani jeden obrázek a říkám si, bude to vůbec někdo číst v dnešní době bez obrázků? Kdybych měla ještě hledat adekvátní obrázky, tak to nezveřejním nikdy;). Tak a mám pro sebe splněno a jdu spát článek o coronaviru a imunitě.