Důvod dlouhé pauzy.. můj nabitý podzim

5 měsíců

Dlouho předlouho jsem nenapsala žádný příspěvek. Myslela jsem si, že pokud mám něco psát, tak to musí být hodně světoborné. A na majstrovské články jsem neměla čas. A teď jsem si řekla, že na to prdím, budu psát jednoduše, pro sebe, pro svoje vzpomínky.

11 měst : 1300 lidí : 3400 km

Všechno jsem to neobjezdila na kole, ale v mém rodném městě. v Budějcích, ano!:-)

Dělo se toho opravdu hodně. Na podzim jsem měla 11 přednášek pro 1300 lidí, nacestovala jsem 3400 km. Hodně práce, hodně energie, hodně hlídání Elly, hodně času mimo domov.

Na přednášení mě baví, že mohu mluvit k lidem, které opravdu zajímá své zdraví a chtějí si jej urdžet bez léků a chemie. Jak víte, pracuji se zelenými potravinami Green Ways, tak většina přednášek byla pro zelené publikum. A to je mnohem větší potěšení, než mluvit ke znuděným studentům na farmacii a nebo spěchajícím pacientům v lékárně, kteří si stejně chtějí jen vyzvednout odpustky na své hříchy (rozuměj léky;-)).

Rozhodla jsem se zpracovat na podzim nové téma – JÁTRA A DETOXIKACE. Už dlouho mne zajímalo, jak ten detox vlastně opravdu funguje. A tak jsem se dostala k játrům, které jsou náš nejúčinnější filtr. Tohle jsem samosebou věděla, ale opravdu mne překvapily nové souvislosti a do svých jater jsem se zamilovala;). Chtěli byste si o tom přečíst víc?

Dalších 9 přednášek bylo o mém milovaném tématu STŘEVNÍ MIKROBIOM. Proč je tak moc důležitý pro naše zdraví a proč se říká, že smrt přichází ze střev. A taky čím jej nakrmit, aby neměl náš mikrobiom hlad.

A krásně se to celé propojuje s tématem jater. Jak to? Protože když máme střevní mikrobiom v pořádku, tak hodně práce v ochraně našeho zdraví odmaká on a játra jako hlavní filtr si mohou více oddechnout.

10 hodin : 18 minut : 10 hodin

Zářící po TED Talk – už je to za mnou!

A taky jsem překonala sama sebe. Přijala jsem pozvánku mluvit na TEDu.

Nejdřív jsem to chtěla odmítnout, přestože jsem tam moc chtěla být. Proč? Protože to bylo až v daleké Banské Bystrici, 10 hodin cesty.

Pak jsem se o tom ale zmínila kamarádce Barunce a ta mi řekla: „Cože? Tys odmítla TED? To nemůžeš, jedu s vámi, pohlídám ti Ellu!“ No, chudák ani nevěděla do čeho jde, ale díky ní jsem fakt stála na tom legendárním červeném kulatém koberci;).

No neberte to, 2 dny cestování s malým dítětem kvůli 18 minutám slávy;). Až bude můj TED talk veřejný, dám vědět a ráda se podělím o své zážitky a temná údolí, která na můj TED vedla.

150 nejúspěšnějších : 7 dní spolu

Jsem vděčná, že se mi stále daří být mezi TOP 150 nejúspěšnějšími manažery v Green Ways. A díky své práci a práci mé sítě jsem se dostala na velmi inspirativní konferenci do Turecka.

Děkuji tímto mé mamce, že byla ochotná jet se mnou a hlídat Ellinku, když jsem byla na přednáškách, pracovních skupinách a schůzkách. Tato akce je úplný top, pracovní nebe. A k tomu si představte nádherné teplé moře s pláží z jemného písku s pozvolným přístupem do moře – ideální pro dvouletou slečnu.

4 roky : 40 minut

A do toho jsme se na konci října přestěhovali z Prahy na venkov, na Berounsko. Do našeho nádherného domu „na dobrém konci“ vesnice pod brdským lesem. Po 4 letech 40 minut daleko.

V lednu 2019 jsem si dělala jantru, vision board a měla jsem tam napsáno, že si přeji, aby stěhování proběhlo hladce a na pohodu. A ono se to fakt stalo! Sice jsme se stěhovali mnohem později než jsem si v lednu myslela – místo v létě až na konci října.  Ale za dva dny jsme tu obrovskou hromadu (hlavně mých) věcí přestěhovali.

Stěhovali jste se někdy do vysněného domu? Myslela jsem si, že mi bude chvíli trvat než si zvyknu na větší plochu, že se mi bude stýskat po městě. Ale ono ne. Měla jsem pocit, že jsem s naším domem hned sžila.

A ještě teď, po téměř čtvrt roce, jsem občas v údivu, že fakt máme dům, který jsme si vymysleli, že se opravdu zhmotnil. Kulaté rohy, hliněné omítky, oblý krb, velká světnice. A to ticho na spaní a hlavně čistý vzduch je po bydlení v Praze k nezaplacení;-).

4 týdny

Bylo toho hodně. Fakt tolik, že jsem se opravdu těšila, až budu mít po poslední přednášce a budu moct být zase jen maminkou, partnerkou a budouvatelkou domova. A když přišel advent, 4 týdny čekání, tak jsem vypnula. Místo psaní článků jsem uklízela a zdobila dům a hrála si s Ellou. Já jsem se narodila před Vánocemi a toto období miluji. Ta malá Alenka ve mne úplně jásala nad velkým stromkem a spoustou světýlek po celém domě. Ujídala jsem cukroví a mikrobiom přišel trochu zkrátka, to se přiznám bez mučení.

A v tom klidu jsem se nejdřív učila zastavit. Moc to neumím. Vlastně jsem se pořádně zastavila na konci těhotenství a v šestinedělí. A teď jsem zjistila, že je mi v tom opravdu dobře. Prostě jen být a že jediná má starost je být s Ellou než přijde tatínek domů. Ta si to moc užívala a jsem moc ráda, že se zklidnila a přestala se tolik vztekat. No, a pak že nejsou děti našimi zrcadly;-).

10 let

Konference FIP, Bangkok

Ten podzim nebyl to jen procházka růžovým sadem. Dvě věci mi daly zabrat. První bylo sousedské sžívání a ladění a pouštění mých nefunkčních přesvědčení o vztazích a přátelích. V tom jsem si opravdu hrábla na dno.

A druhé, nečekané ukončení pracovní smlouvy ze strany univerzity. Po 10 letech jsem dostala padáka. Jo a prvního v životě;). A popravdě pořád ještě nevím proč. Nebylo to vůbec příjemné, vím jen, že se do vedení našeho ústavu dostala nová paní vedoucí, která to tam trochu plení. A jelikož jsem na rodičovské, tak jsem úplně mimo dění.

Na jednu stranu mi chybí ten pocit zázemí univerzitního prostředí za mými zády, že i když jsem na to trochu nadávala, bylo to mou součástí. A na druhou stranu jsem teď už opravdu svobodná ve vyjadřování;-).

Přiznala jsem si, že mě na univerzitě bavilo být součástí velkého váženého celku a také tvůrčí prostředí užšího týmu farmaceutické péče, kdy jsme vymýšleli osvětové kampaně, nové projekty, nové přednášky. Došlo mi, že toto vlastně mám. Jsem součástí Green Ways, přednáším a mohu se realizovat zde na blogu, takže cajk;).

2020: psát pro sebe

Ale s touto svobodou přišlo i temné údolí, pochyby, jestli toho vím dost, abych mohla veřejně psát a sdílet své názory na farmacii a zdraví. Myslím si, že tento pocit má dost zdravotníků. Jsme totiž cvičení v tom, že musíme všechno znát a umět a nesmíme udělat chybu. Ono je to v mnohých oborech opravdu velmi důležité. Na druhou stranu mám kolik sebe hodně zdravotníků, kteří mi fandí a říkají mi, že oni by si na to netroufli, přestože já vím, že toho ví opravdu opravdu hodně a byli by v online světě přínosem.

A tak jsem si řekla, že budu psát pro sebe.

Co mi pomáhá? Říct si, co nejhoršího se může stát? A co bych dělala, kdybych se nebála?

Mám ráda vize. A v klidu adventu jsem si uvědomila, že v roce 2020 chci být více v klidu a dělat co nejvíce věcí, které mě hřejí na srdci. Mít čas na prosté bytí s Ellou a s rodinou, mít čas na bytí v přírodě a budování zahrady, méně se honit a více se radovat a žít svou pravdu.

Přeji nám všem radostný rok 2020.