Pojďme se svézt na střevní vlně :-)

V lednu jsem se rozhodla si splnit sen a konečně si vytvořit tento web. Můj první článek si můžete přečíst tady.

A dál ve mne zrálo rozhodnutí přinést osvětu o důležitém tématu, že naše zdraví leží v našich pupcích – o střevním mikrobiomu (další článek zde).

Teď na jaře jsem o mikrobiomu přednášela pro asi 1700 lidí (jo, trocha sebechvály;)). Vždycky před přednáškou jsem byla nervózní a říkala jsem si, proč si to jen dělám, takové stresy, proč nejsem „jenom“ maminkou. No a během přednášky přichází odpověď na to, proč to dělám – protože mě ohromně baví předávát lidem informace o tom, jak být zdraví. A další důvod je na konci – endorfiny z toho, že se nám to společně povedlo.

Jenže na tyto přednášky se dostanou pouze lidé, kteří jí zelené potraviny Green Ways či se o ně zajímají. A tak mne napadlo se o své vědění podělit i s vámi, třeba „ne-zelenými“.

Tak jsem napsala eBook zdarma Zdravé střevo, zdravé tělo! a placený eBook Má Tvůj mikrobiom hlad?.

A věřte mi, že to pro mne nebyl vůbec jednoduchý proces.

Udělala jsem si to tvoření trochu peprnější. Já jsem totiž osoba, která často nechává věci na poslední chvíli a zjišťuji, že pod tlakem jsem nejtvořivější. A tak se to stalo i tady. Chtěla jsem vše stihnout do termínu Plážové výzvy (soutěž mezi weby, které jsem se rozhodla zúčastnit).

Jenže! Jsem do toho onemocněla. Já! Já, která nebývá skoro nikdy nemocná!

Najednou jsem byla nemocná a rovnou celý týden.. ten týden, kdy jsem potřebovala psát a psát. Tak jsem ležela v posteli, tělo odpočívalo a já nakonec měla klid na psaní, protože o Ellu jsem se postarat nemohla..

A víte, co se mi přihodilo za nemoc?

Střevní chřipka.

No uznejte, to je dost vtipné, když píšu o střevním mikrobiomu, že ano? Jak jsem psala na začátku, Vesmír má opravdu smysl pro ironický humor.

Já jsem o tom už psala na FB Nepráškující farmaceutky, ale pěkně to tu shrnu a přidám pokračování.

Znáte tento lékárnický vtip?

Hurvajs se Špejblem řídí lékárnu.
Jednou Špejbl odejde a nechá ji na starost Hurvínkovi. Když se vrátí, tak se ho starostlivě ptá, zda se byl v lékárně někdo poradit.

Hurvínek: „Jo, jeden pán si byl pro něco na kašel“.
Špejbl: „No, dobře Hurvajs, a cos mu doporučil?“
Hurvínek: „No, ricinový olej!“
Špejbl: „Šmankote,Hurvajs, vždyť je to projímadlo!!“
Hurvínek: „Však ano, Taťuldo, podívej, támhle stojí na rohu a bojí se zakašlat! Chachááá!“

Proč jsem si na ten vtip vzpomněla? Protože tohle jsem žila;). Kašel s průjmem není dobrá kombinace, plus s povoleným pánevním dnem po porodu (jo, fakt bych s tím už mohla začít něco dělat).

Jak se mi to stalo?

No, cítila jsem se neskolitelná. Kamarádku skolila střevní chřipka a já se nabídla, že k ní přijedu a pohlídám jí synka, protože jemu nic není a Ella je s ním moc ráda.
Kamarádka mne varovala, že to může být nakažlivé, ale rozšafně jsem jí napsala, že si kdyžtak udělám zkušenost.
A udělala. Pár dní po kontaktu mě začalo bolet celé tělo, pak se přidaly další symptomy.
Co vám budu povídat. Pěkně mě to zastavilo.

Proč?
Protože jsem si nepřiznala a ani snad neuvědomila, jak moc jsem do té situace šla unavená a nevyspaná. Prostě zkušenost;-).

Jo bylo mi tak zle, že jsem si dokonce vzala i Paralen.
A musím vám říct, že to byl fičák. Já jsem paralen měla naposledy před lety a byla jsem udivená z toho, jakou sílu to má. Jak mne najednou celé tělo přestalo bolet, horečka ustoupila.
Léky jsou fajn, díky bohu za ně, ale je to půjčená energie.

Jenže moje tělo se vůbec neuzdravovalo.

Naopak se ještě v pátek přidala bolest v krku, jako když bych tam měla žiletky.

„Aha!“ říkala jsem si, „že by příznak angíny?“. Udělala jsem si CRP test a vyšly mi vysoké hodnoty, které značí zánět v těle. Aby ne, měla jsem mandle plné bolestivých bílých čepů – a to je další indikace k antibiotikům.

„Vesmíre, ty vado! Nejdřív střevní chřipka a teď bych si měla vzít antibiotika? Vždyť tady píšu o tom, jak by se měla užívat co nejméně!“

Naštěstí mne zachránily (opět) zelené potraviny. Nasadila jsem si antibiotickou dávku chlorelly a hodně plnotučný ječmen a v neděli jsem měla mandle čisté. Brácha mne viděl v pátek trpící, téměř nemluvící a v neděli jsem mu posílala fotku krku a nevěřil. „Já to říkám pořád, když se tělu dodají zdroje na opravu, uzdraví se samo!“

Ale udělala jsem ještě něco dalšího. Dala jsem si rozhovor s tělem, které mi stávkovalo.

Napadlo mne to ve sprše. Jo, spousta dobrých nápadů tam často přichází. Napadlo mne se na něj naladit a zeptat se:

„Co se to s tebou, se mnou děje za podivný sled příznaků, které trvají už týden?“

A přišla mi tato odpověď.

Moje tělo mělo strach! Strach, že předstoupím před lidi a budu říkat svojí pravdu a že spolu zase umřeme.

AHA! A mě, milovnici psychosomatiky, začaly docházet souvislosti:

• těžký pocit v žaludku = nemůže to strávit
• totální únava = nikam nepůjdeš, bezpečně tu budeš ležet a nebudeš tvořit
• průjem = strach na posr…ní
• horečka = vypnu tě
• nechutenství = radši se vyhladov
• nehojící se a velmi bolestivá ranka na pravém prsu = vně se nebudeš rozdávat
• bolest v krku jako čepel = nic neřekneš
• „tuberácký“ kašel = vykašli se na to, jdi do bezpečí

No, dost mne toho za 7 dní potkalo, že? A já najednou měla se svým nemocným tělem soucit, jak se mne snaží chránit i za cenu vlastního sebeničení.

Věřím tomu, že naše těla nejdou proti nám, ale snaží se k nám promlouvat a pomoci nám pochopit naše nezdravé vzorce v hlavě.

Od té doby jsem si opakovala, že je všechno v pořádku.

• Že mohu se světem sdílet své tvoření a že tu za to „nezhebneme“.
• Že nemusím být přímo proti „nim“ (farmaceutickému průmyslu), však mne nemoc dovedla i paralenu a stoptussinu a je to tak v pořádku.
• Že mohu být na obou stranách „barikády“ a mohu být sama sebou.
• Že je rok 2019. Svoboda a bezpečí. Úžasné možnosti sdílení v online světě.
• Že je prostě všechno v pořádku.

Víte, já nechci jít primárně proti farma průmyslu a klasickému zdravotnictví. Už se mi stalo, že jsem dostala několik nabídek udělat rozhovor s tímto záměrem. Jenže já nechci jít do „boje“. Já chci raději lidem ukázat, jak mohou být zdraví bez léků a tím pádem se elegantně práškům, farma průmyslu i zdravotnictví vyhnout.

Proto jsem stvořila Nepráškující farmaceutku a nechávám se vidět.

I proto jsem stvořila ty své dva eBooky (tady a tady). A věřte mi, že je to pro mne hodně silné o nich dát vědět takto veřejně. Cítím trochu strach, jak budou přijaty.

Pak se ale ke mne dostává spousta populárně naučných článků a videí o mikrobiomu jako základu zdraví a mám z toho radost, že tahle střevní vlna jede (nejen) Českou republikou. A vím, že jsem se vydala správnou cestou.

Tak pojďte taky naskočit a svézt se na vlně se svými mikrokamarády.

Přeji vám krásné léto.

Vaše Ája, Nepráškující farmaceutka