V lednu jsem se rozhodla si splnit sen a konečně si vytvořit tento web. Můj první článek si můžete přečíst tady.
A dál ve mne zrálo rozhodnutí přinést osvětu o důležitém tématu, že naše zdraví leží v našich pupcích – o střevním mikrobiomu (další článek zde).
Teď na jaře jsem o mikrobiomu přednášela pro asi 1700 lidí (jo, trocha sebechvály;)). Vždycky před přednáškou jsem byla nervózní a říkala jsem si, proč si to jen dělám, takové stresy, proč nejsem „jenom“ maminkou. No a během přednášky přichází odpověď na to, proč to dělám – protože mě ohromně baví předávát lidem informace o tom, jak být zdraví. A další důvod je na konci – endorfiny z toho, že se nám to společně povedlo.
Jenže na tyto přednášky se dostanou pouze lidé, kteří jí zelené potraviny Green Ways či se o ně zajímají. A tak mne napadlo se o své vědění podělit i s vámi, třeba „ne-zelenými“.
A věřte mi, že to pro mne nebyl vůbec jednoduchý proces.
Udělala jsem si to tvoření trochu peprnější. Já jsem totiž osoba, která často nechává věci na poslední chvíli a zjišťuji, že pod tlakem jsem nejtvořivější. A tak se to stalo i tady. Chtěla jsem vše stihnout do termínu Plážové výzvy (soutěž mezi weby, které jsem se rozhodla zúčastnit).
Najednou jsem byla nemocná a rovnou celý týden.. ten týden, kdy jsem potřebovala psát a psát. Tak jsem ležela v posteli, tělo odpočívalo a já nakonec měla klid na psaní, protože o Ellu jsem se postarat nemohla..
A víte, co se mi přihodilo za nemoc?
Střevní chřipka.
No uznejte, to je dost vtipné, když píšu o střevním mikrobiomu, že ano? Jak jsem psala na začátku, Vesmír má opravdu smysl pro ironický humor.
Já jsem o tom už psala na FB Nepráškující farmaceutky, ale pěkně to tu shrnu a přidám pokračování.
Hurvajs se Špejblem řídí lékárnu.
Jednou Špejbl odejde a nechá ji na starost Hurvínkovi. Když se vrátí, tak se ho starostlivě ptá, zda se byl v lékárně někdo poradit.Hurvínek: „Jo, jeden pán si byl pro něco na kašel“.
Špejbl: „No, dobře Hurvajs, a cos mu doporučil?“
Hurvínek: „No, ricinový olej!“
Špejbl: „Šmankote,Hurvajs, vždyť je to projímadlo!!“
Hurvínek: „Však ano, Taťuldo, podívej, támhle stojí na rohu a bojí se zakašlat! Chachááá!“
Proč jsem si na ten vtip vzpomněla? Protože tohle jsem žila;). Kašel s průjmem není dobrá kombinace, plus s povoleným pánevním dnem po porodu (jo, fakt bych s tím už mohla začít něco dělat).
No, cítila jsem se neskolitelná. Kamarádku skolila střevní chřipka a já se nabídla, že k ní přijedu a pohlídám jí synka, protože jemu nic není a Ella je s ním moc ráda.
Kamarádka mne varovala, že to může být nakažlivé, ale rozšafně jsem jí napsala, že si kdyžtak udělám zkušenost.
A udělala. Pár dní po kontaktu mě začalo bolet celé tělo, pak se přidaly další symptomy.
Co vám budu povídat. Pěkně mě to zastavilo.
Proč?
Protože jsem si nepřiznala a ani snad neuvědomila, jak moc jsem do té situace šla unavená a nevyspaná. Prostě zkušenost;-).
Jo bylo mi tak zle, že jsem si dokonce vzala i Paralen.
A musím vám říct, že to byl fičák. Já jsem paralen měla naposledy před lety a byla jsem udivená z toho, jakou sílu to má. Jak mne najednou celé tělo přestalo bolet, horečka ustoupila.
Léky jsou fajn, díky bohu za ně, ale je to půjčená energie.
Naopak se ještě v pátek přidala bolest v krku, jako když bych tam měla žiletky.
„Aha!“ říkala jsem si, „že by příznak angíny?“. Udělala jsem si CRP test a vyšly mi vysoké hodnoty, které značí zánět v těle. Aby ne, měla jsem mandle plné bolestivých bílých čepů – a to je další indikace k antibiotikům.
„Vesmíre, ty vado! Nejdřív střevní chřipka a teď bych si měla vzít antibiotika? Vždyť tady píšu o tom, jak by se měla užívat co nejméně!“
Naštěstí mne zachránily (opět) zelené potraviny. Nasadila jsem si antibiotickou dávku chlorelly a hodně plnotučný ječmen a v neděli jsem měla mandle čisté. Brácha mne viděl v pátek trpící, téměř nemluvící a v neděli jsem mu posílala fotku krku a nevěřil. „Já to říkám pořád, když se tělu dodají zdroje na opravu, uzdraví se samo!“
Napadlo mne to ve sprše. Jo, spousta dobrých nápadů tam často přichází. Napadlo mne se na něj naladit a zeptat se:
„Co se to s tebou, se mnou děje za podivný sled příznaků, které trvají už týden?“
A přišla mi tato odpověď.
Moje tělo mělo strach! Strach, že předstoupím před lidi a budu říkat svojí pravdu a že spolu zase umřeme.
No, dost mne toho za 7 dní potkalo, že? A já najednou měla se svým nemocným tělem soucit, jak se mne snaží chránit i za cenu vlastního sebeničení.
Věřím tomu, že naše těla nejdou proti nám, ale snaží se k nám promlouvat a pomoci nám pochopit naše nezdravé vzorce v hlavě.
Víte, já nechci jít primárně proti farma průmyslu a klasickému zdravotnictví. Už se mi stalo, že jsem dostala několik nabídek udělat rozhovor s tímto záměrem. Jenže já nechci jít do „boje“. Já chci raději lidem ukázat, jak mohou být zdraví bez léků a tím pádem se elegantně práškům, farma průmyslu i zdravotnictví vyhnout.
Proto jsem stvořila Nepráškující farmaceutku a nechávám se vidět.
I proto jsem stvořila ty své dva eBooky (tady a tady). A věřte mi, že je to pro mne hodně silné o nich dát vědět takto veřejně. Cítím trochu strach, jak budou přijaty.
Pak se ale ke mne dostává spousta populárně naučných článků a videí o mikrobiomu jako základu zdraví a mám z toho radost, že tahle střevní vlna jede (nejen) Českou republikou. A vím, že jsem se vydala správnou cestou.
Tak pojďte taky naskočit a svézt se na vlně se svými mikrokamarády.
Přeji vám krásné léto.
Vaše Ája, Nepráškující farmaceutka
Milá paní Petříková.
man moc ráda Vaše přednášky , které pořádáte pro GW a moc Vám fandím. pořád říkám, že zdravotnictví má nezastupitelnou roli v naší společnosti ale to neznamená, že máme předat zodpovědnost za své zdraví do rukou zdravotníků.
Máme se o sebe starat a moc Vám fandím s pozdravem Jitka Maříková